ME VS. MY BETTER VERSION OF ME

 

také celý život bojujete mezi tím, kým jste a tím, kým chcete být? neustále sníte o svém lepším já, o tom, jak byste se chtěli oblékat, jak byste se chtěli stravovat, co byste chtěli dělat ve volném čase, co studovat, kde jednou, v budoucnosti, pracovat? také si stále opakujete, co byste měli a přitom nic z toho neděláte? možná, že to není běžné a trpím tímto syndromem jen já, kdo ví. neustále se ocitám v situaci, kdy sním o tom, co bych chtěla a jak bych to chtěla a přitom se ne a ne hnout z místa a jsem stále tam, kde jsem. líbí se mi určitý styl oblékání, ale stejně většinou vždycky sáhnu po pohodlnosti a obléknu se jednoduše. chci žít zdravě a přitom jsem líná kůže a stále jenom sedím na zadku a v horším případě se ještě láduju něčím extra kalorickým. chci číst knihy, učit se cizí jazyky, chci si najít novou brigádu a přitom stejně přijdu domů, zapnu facebook a nedělám nic než že chatuju s přáteli o ničem a na práci nadávám  už pátým rokem.

proč je to tak těžké, být opravdu tím, kým chci být? proč jsem tak pohodlná a líná, že pro to nedokážu nic udělat? mohla bych mít všechno to, co chci. vím to. ale přesto se nedokážu hnout z místa. máte někdo nějaký návod na to, jak to změnit?

na obrázku můžete vidět náhled do mého vysněného světa a mou velkou inspiraci.

DRESSES ON MY WISHLIST

mé módní nálady se u mě střídají pravidelně tak dvakrát třikrát do roka. v posledních čtyřech měsících u mě převládala pohodlnost v podobě tenisek a sportovních bund, ovšem s přicházejícím jarním počasím /vskutku, v polovině dubna to vypadá, že už zima končí!/ mě po dlouhé době lákat se elegantně, jinými slovy, jako holka. podpatky, sandálky, šaty a elegantní topy. na webu Manga jsem se zbláznila hned do několika šatů. mimo to mé srdce touží po bílých lodičkách, kabelce v hnědé barvě a po úplně všem, co prodávají v Mohitu!

DOGS LIKE CATS

březen utekl jako voda a vy jste si doufám ani nevšimli, že jsem se hodila do stavu neaktivity /už zase/. to víte, když není důvod k prokrastinaci, není to tak lákavé, tvořit jeden bezpředmětný článek za druhým. zároveň jsem kdesi narazila na hlášku "You have nothing to say? You should blog about it!" a vážně jsem se zamyslela nad tím, kolik blogů a článků má nějaký smysl, užitek a přínos a jak je na tom můj vlastní blog. zjistila jsem, že je to někdy vážně bída, ale na druhou stranu, když nás to baví, tak proč ne. v těch prokrastinačních chvílích pro nás mohou být i články o ničem výrazným rozptýlením, no ne?

možná jste si zde všimli menších změn. svůj blog jsem přejmenovala na little blondie´s tomorrowland. little blondie jsem zvolila jako svůj nový bloggerský nick name a tomorrowland je prostě svět, ve kterém já žiju. chtěla jsem něco, co daleko přesněji vystihuje mou osobnost a tímto jsem se perfektně trefila. abyste chápali, jsem neskutečný daydreamer a neustále si v duchu vysnívám své lepší zítřky a vůbec daleko lepší budoucnost a byť s tím věčně bojuju a pokouším se žít přítomným okamžikem, je to nad mé síly. vždy se nakonec přistihnu, jak si plánuju a představuju co udělám, co budu dělat a jak všechno bude. žiju v budoucnosti, která nikdy nepřijde. vyprávím o svých plánech všude kolem a časem se dostanu do situace, kdy mi je mé okolí připomíná a nestačí se divit, že je jejich realizace kdesi v neznámu. něco naplánovat je přece snadné. ale změnit plány je ještě snadnější :)

na fotce můžete vidět, jaké originální tričko jsem při dnešních nákupech ukořistila a tady si pusťte mou aktuálně nejoblíbenější písničku a než se zase ozvu, mějte se krásně.